Poslední kolo, dva odlišné obrázky.
Na sparťanském stadionu domácí obr brání proti Olomouci remízu 1:1, aby proklouzl s odřenýma ušima aspoň do evropské Konferenční ligy.
Na Anfield Road hraje Liverpool od 68. minuty o deseti, přesto v 84. maže náskok Crystal Palace a může jít po plichtě 1:1 naplno slavit titul, který získal v nejlepší lize na světě s nejnabitější konkurencí s desetibodovým náskokem.
Oba tábory šly do ročníku 2024/25 s novým trenérem. Sparťané vytáhli do role hlavního kouče Larse Friise, asistenta předchůdce Briana Priskeho.
Liverpoolští sáhli po náhradě za božského Jürgena Kloppa do Feyenoordu Rotterdam, kde vylovili pro Anglii neznámého Arneho Slota. Což nemálo fanoušků doprovodilo nedůvěrou.
Sparta pod Friisem vystoupala do základní fáze Ligy mistrů, byť nebyla herně lepší než soupeři, a pak už se jen propadala čím dál hlouběji do bahna. Vedení klubu dánského kouče drželo zuby nehty na lavičce, ovšem dva zápasy před ligovým koncem ho už muselo odvolat.
Slot se stal miláčkem červené části Liverpoolu.
Evokuje to dotaz: Jak jsou nastavené řídící procesy ve Spartě a jak v Liverpoolu?
Že nemůžeme srovnávat český velkoklub se světovým velkoklubem? Naopak, musíme!
Na Letné správně opakují, že mají nejvyšší cíle. Domácí dominance pro ně musí být vzhledem k pohádkově bohatému majiteli a fantastickým tréninkovým podmínkám automatickou metou, pravidelná úspěšná účast v základní fázi Ligy mistrů jakbysmet.
Ovšem hlavně musíte vědět, jak na tyhle hory vylézt. Sparta po Priskeho vlně zase uvízla v základním táboře.
Odpich vzhůru popsal Čupr v rozhovoru pro klubový web takto: "Musíme završit proces podpisu nového trenéra s realizákem. Obměna kádru musí být výrazná. Slýchám úvahy, jestli to není špatně, že se snažíme přivádět už posily bez ohledu na to, že ještě nemáme trenéra. Ten proces je ale kontinuální."
Jeho slova vzbuzují obavy. Proč? Nejdůležitější je celkové nastavení klubu a prostředí uvnitř něj.
Pro bližší vysvětlení jdeme do Liverpoolu.
Klopp byl brzdou
Jeho příznivci byli v šoku, když v polovině loňského ledna Klopp v dojemném videu oznámil, že dojede sezonu a pak si dá odpočinek.
Nikdo si neuměl představit život bez zbožňovaného německého sympaťáka, jehož obří podobizny zdobí ve městě Beatles i fasády domů.
Členové vrcholného managementu však už znali tuhle novinku dva měsíce předem. A kdyby neudělal Klopp tohle rozhodnutí sám, klubové špičky by to nejspíš učinily za něj. Charismatický kouč si totiž vydobyl v organizaci výsostní postavení přesahující mantinely trenéra, což přestávalo být zdravé.
A tak se za oponou uskutečnila reorganizace v horních patrech ve jménu jasného cíle - udělat z Liverpoolu ještě lépe řízenou firmu s filiálkami na všech kontinentech. Podobně jako to má už třeba Manchester City.
Onu globalizaci přišel na Anfield zastřešit Michael Edwards, absolvent univerzity v Sheffieldu, coby šéf fotbalových operací. Stejný muž dva roky předtím odstoupil z funkce sportovního ředitele FC Liverpool kvůli tomu, že jeho kompetence si začal přivlastňovat Klopp.
S sebou si přivedl do funkce sportovního ředitele Richarda Hughese, bývalého skotského reprezentanta, jenž se podílel na úctyhodném rozkvětu Bournemouthu.
Noví šéfové bedlivě dohlíželi na konkurz na Kloppova nástupce. Výběrovému řízení šéfoval ředitel výzkumu William Spearman, vystudovaný fyzik z renomované Harvardské univerzity, a jeho tým analytiků, kteří podrobně zkoumali, jak data kandidátů korespondují s klubem přesně definovanými kritérii.
Základní zadání znělo zhruba takto: chceme kouče s výrazným rukopisem fotbalu, jehož stěžejními pilíři jsou organizovaná dynamika, energie, přímočarost, ale i schopnost držení míče.
Také musí umět zlepšovat hráče, získat si na svoji stranu fanoušky a přijmout pozici hlavního trenéra, nikoli manažera, jak místo na střídačce pojímal Klopp.
Druhé přikázání: nehledat Kloppovu kopii, neboť ta vzhledem k jeho originalitě neexistuje, nýbrž najít kouče co nejlépe zapadajícího do nové struktury firmy a co nejlepšího naplnitele stanovených vizí.
Slot začal sprintem
Spearman a spol. projížděli s pomocí matematických algoritmů desítky adeptů z celé Evropy.
Média pasovala za ideálního Kloppova nástupce Xabiho Alonsa, který dovedl Leverkusen k prvnímu bundesligovému titulu ve 119leté historii klubu, liverpoolský dres oblékal a doporučoval ho sám Klopp.
Jenže analytikům nesedělo Alonsovo upřednostňování systému se třemi obránci vzadu, protože hra, kterou klub nalajnoval, má základ v defenzivní čtyřce. A tak španělský gentleman nedostal džob na Anfieldu, byť jeho agent Iňaki Ibáňez má velmi přátelské vztahy s Hughesem.
Ten se v polovině loňského dubna prvně sešel v Rotterdamu se Slotem. Byl vyzbrojen statistikami, herními videonalýzami a referencemi od lidí, kteří znali zblízka osobnost holohlavého Nizozemce - jeho charakter, způsob práce, rodinné zázemí a přístup k životu.
Když si tváří v tvář ověřil, že veškeré informace sedí, dohodl se se Slotem na tříleté smlouvě. Následovala tvrdá licitace o jeho uvolnění s Feyenoordem. Oba kluby se po nelehkém jednání dohodly na kompenzaci 11 milionů eur, kterou různé bonusy mohly navýšit ještě o dva miliony.
Hughes s Edwardsem museli při konečném verdiktu prokázat kuráž, protože nepřiváděli na Anfield věhlasné trenérské eso, ale člověka s perspektivou jím být.
Slotovi se nepodlomila kolena pod tíhou presu, který je v Liverpooolu větší než ve Spartě. Okamžitě si vydobyl sympatie kabiny odborností, vlídností a spravedlivým metrem pro všechny členy mužstva.
Na první schůzce předhodil hráčům data, když vybojovali pod Kloppem titul a z poslední sezony pod ním. "V porovnání s titulovou sezonou bylo ve hře méně sprintů, to se musí změnit," slyšely na rovinu hvězdy.
Pak Slot odstartoval výuku hry v rozestavení 4-2-4. Vysoký presink v tomto podání byl vzápětí stěžejní ingrediencí mistrovského koktejlu.
Překročí manažeři svůj stín?
Teď zpět na Letnou. Podle jakých kritérií vybírali manažeři Priskeho nástupce? Věděli doopravdy předem, jaký fotbal chtějí hrát a jaké parametry by měl mít trenér, jenž by tento plán uměl převést do praxe na trávníku i mimo něj?
Nechce se tomu věřit. A nejen na základě úletu s Friisem. Stačí se podívat na obsáhlý seznam koučů, kteří se v Křetínského éře na Letné již protočili. O systematičnosti práce a odborné erudici managementu to zkrátka nesvědčí.
Překročí nyní stejní lidé svůj stín?
Čupr je přesvědčen, že ano. Fakta mu nakloněná nejsou. On a jeho spolupracovníci dopustili uspokojení u hráčů i realizačního týmu, oni přihlíželi tomu, že se hráči nelepšili, ale horšili, oni v zimě udělali z dovednostního kouče spasitele, pod kterým se děravá defenziva zacelí, leč nic takového nenastalo.
"Máme ale na čem stavět," zdůraznil Čupr. "Jak pracujeme s daty, s analýzou tréninků, jsme míle kupředu oproti tomu, kde jsme byli dřív. Je na co navazovat. Prostředí máme nastavené, je na hráčích, aby ukázali, že jsou ve špičkovém klubu."
To samé platí i o nejvyšších manažerech.
