S čím jste vstupovali do jarní části ligového ročníku 1974/1975?
Po podzimu nám patřilo až 14. místo. V jarních zápasech se nám sice podařilo získat několik důležitých bodů, ale taky jsme utrpěli ponižující debakly. Například 0:5 na Slovanu Bratislava, 0:3 doma s Duklou či 1:4 na Bohemians, což nevěstilo nic dobrého.
Která utkání vám obzvlášť utkvěla v paměti?
Určitě to byla porážka až nenormálním poměrem 4:7 na Interu Bratislava, na které se podepsaly i tři penalty proti nám. A pak to byl zápas tři kola před koncem ligy na hřišti poslední Nitry.
Co se v něm dělo?
Vedli jsme 2:1 a František Chovanec za tohoto stavu vykopl míč z naší prázdné branky. To se jednomu z diváků nelíbilo, hodil po našem obránci kamenem, ale místo Chovance skolil pomezního rozhodčího Čejku. Hlavní sudí proto v 79. minutě utkání předčasně ukončil a technická komise potom přiřkla Spartě kontumační vítězství 3:0.
Ani tyto dva body však k záchraně nestačily. Co se stalo v posledních dvou kolech?
O záchranu bojovalo několik mužstev a byla mezi nimi i Plzeň, která nás porazila 2:0. Maximální pozornost tak byla v závěrečném dějství soustředěna na naše utkání na Letné s Teplicemi a třetích Bohemians na půdě ohroženého Třince. Nám se sice podařilo zvítězit 4:0, ale Třinec porazil "Klokany" 5:0 a vedle poslední Nitry rozhodl o druhém sestupujícím při stejném počtu bodů podíl ve skóre, který jsme měli o 23 tisícin horší.
Před časem legendární fotbalista Bohemians Antonín Panenka přiznal, že z jejich strany tohle střetnutí zcela fair play nebylo…
V Třinci se přestávka protáhla a domácí už po skončení utkání na Letné vstřelili v osmi minutách další pro ně potřebné dva góly. Mimochodem v tomto ročníku dali Třinečtí v předchozích 29 zápasech nejvýš tři branky a to jen ve dvou zápasech. Takže to asi opravdu fair play nebylo…
Pamatujete si, co tomu říkali fanoušci z Vršovic?
Pokřikovali, že to je odplata za přetažení záložníka Kose před deseti lety a za porážku Sparty 1:2 v Kolíně před 40 lety, která je odsoudila k sestupu.
A jak to prožívali příznivci Sparty?
Zpočátku hledala většina z nich viníka v týmu z Ďolíčku, ale nakonec museli přiznat, že o sestupu nerozhodly poslední minuty závěrečného kola, ale nevalné výkony už v předchozích kolech.
Co za nimi bylo?
Našemu mužstvu chyběly kvalitní posily, některým hráčům věrná srdce a na osudném pádu se podepsali i stále se měnící trenéři. Například v onom osudném roce 1975 jsme hráli pod taktovkami Mráze, Ročka, Skály, Čambala a Lva. V neposlední řadě pak nebylo normální, že se ve 30 utkáních prostřídalo 27 hráčů.
Jaká byla v průběhu záchranářských prací atmosféra v kabině?
Rozuměli jsme si, táhli jsme za jeden provaz a v každém zápase jsme se bojovností snažili o únik z nebezpečného pásma. Až do posledního kola jsme věřili v záchranu.
Jaké jste měli podmínky? Hráčské i ekonomické.
Celkové podmínky včetně herní přípravy na jednotlivé zápasy byly výborné. Jen to chtělo tehdejší tým aspoň trochu hráčský tým doplnit, což však tehdejší přestupní řád moc nedovoloval. Pokud jde o finance, tak náš měsíční plat se pohyboval kolem tří tisíc korun a za každý vítězný zápas jsme dostali ještě tisícovku. Jen pro zajímavost: barevná televize stála 20 tisíc.
Co všechno se po sestupu změnilo?
Podmínky zůstaly stejné, a pokud jde o hráčský kádr, tak Jurkanin odešel do Teplic, odkud naopak přišel Stratil. Do sezony jsme samozřejmě vstoupili s jednoznačným záměrem vrátit se do první ligy.
Bylo to jednoduché?
Zpočátku se nám zdálo, že to bude bezproblémové. Po šestém kole jsme byli s 10 body a se skórem 13:0 na špici tabulky, ale pak nastaly horší časy. Přišlo hned několik nečekaných ztrát, z nichž asi nejostudnější byly porážky 1:3 s později sestupujícím Kysuckým Novým Mestem a v posledním podzimním kole na Letné 1:2 s Kladnem. Po podzimu nás čtyřbodové manko na vedoucí Frýdek-Místek srazilo až za Banskou Bystrici na třetí příčku. Každý hrál proti nám s maximálním nasazením, chtěl dosáhnout co nejlepšího výsledku. A tak jsme najednou zjistili, že druholigový chlebíček lze získat jen tvrdou prací.
Jak na propady reagovali fanoušci?
Přízeň diváků Sparta neztratila, na Letnou jich chodilo pravidelně 16 až 20 tisíc. Zároveň však po nečekaných porážkách lamentovali i ti nejvěrnější. Zdůrazňovali: Máme sice krásný stadion, moderní zařízení, slavnou historii, snad i pevný úmysl vrátit se tam, kam podle tradice patříme a přitom v polovině ročníku máme pouhých 18 bodů a tedy jen vzdálenou naději na dosažení cíle. Snad zbývá jen dodat, že na jaře dalšího roku se nám přece jen podařilo obsadit druhou, tedy s vítězným Frýdkem-Místkem postupovou příčku.
Který zápas byl při vaší cestě do první ligy klíčový?
Jednoznačně to bylo v předposledním kole střetnutí na Letné s Duklou Banská Bystrica, která také měla reálné ambice na postup. Před 40 tisíci diváky jsme vedli už 3:0, hosté pak dvěma góly udělali v závěru ze zápasu velké drama, ale na skóre už pro nás se štěstím nic nezměnilo. Krásnou tečkou za touto druholigovou sezonou bylo vítězství v Československém poháru. Po nečekaných finálových výhrách 3:2 a 1:0 nad hvězdným Slovanem Bratislava jsme získali cennou trofej, čímž se nám otevřely dveře do pohárové Evropy.
